Tento článek je původně zveřejněn na stránkách ELWEB.cz odkud byl převzat a lehce upraven
se svolením majitele webu, za což mu touto cestou velice děkuji
Trafopájka je zkrácený název pro transformátorovou páječku neboli tak zvanou pistolku.
Transformátorová páječka |
Kalafuna |
Cín =pájka |
Transformátorová
páječka obsahuje transformátor s primárním vinutím připojeným přes spínač
(tlačítko) na přívodní vodič síťového napětí. Na sekundárním vinutí tohoto
transformátoru je relativně velmi malé napětí a sekundární proud protékající
drátěným hrotem dosahuje při příkonu v řádu desítek Wattů značných hodnot. To
způsobuje při stisku spínače zahřívání hrotu na několik stovek stupňů Celsia.
Ohřátí hrotu proběhne velmi rychle (většinou za dobu kratší než 1s, záleží na
použitém hrotu a výkonu páječky) , ale jeho teplota nelze regulovat a při
delším podržení tlačítka ve stisknuté poloze dochází k přepalování pájky
(cínu). Při stisku a při uvolnění spínače se na hrotu na velmi krátký časový
okamžik indukuje poměrně vysoké napětí. Při pájení některých součástek by je
takovéto napětí mohlo teoreticky poškodit. Moderní integrované obvody bývají
proti takovýmto jevům poměrně odolné, ale pokud pájíte nějakou drahou nebo
těžko dostupnou součástku, je vhodné dbát určité opatrnosti a nevypínat ani
nezapínat ohřev hrotu při jeho elektrickém kontaktu se součástkou. Pájení je
především otázkou praxe a každý může páječku používat trochu odlišným způsobem.
V následujících řádcích nebudu popisovat učebnicový postup, ale postup, který
se mě osobně jeví jako optimální.
Postup při pájení s transformátorovou páječkou
1) Stiskněte spínač, hrotem páječky se dotkněte konce trubičkové pájky a
odeberte roztavením potřebné množství pájky na hrot (přibližně 1mm délky při
průměru pájky 1mm), uvolněte spínač a oddalte hrot. Na hrotu by se neměla
vytvořit kapka, ale cín by se měl udržet (díky povrchovému napětí pájky v
kapalném skupenství) uvnitř záhybu drátěného hrotu.
2) Stiskněte spínač a špičku hrotu ponořte (cca 1mm hluboko) do kalafuny.
Uvolněte spínač a oddalte hrot.
3) Nyní máte na špičce hrotu nanesenou slabou vrstvičku pájky, větší část pájky
se drží uvnitř ohybu drátěného hrotu. Pájka je obalena ještě rovnoměrnou
vrstvičkou kalafuny. (Kdybyste zaměnili pořadí prvních dvou bodů, kalafuna se z
hrotu při odběru pájky odpaří.) Místo kalafuny můžete používat i jiné
přípravky, kterých bývá v obchodech s elektronickými součástkami poměrně dobrý
výběr.
4) Kousek nad místem, kde chcete pájet, stiskněte tlačítko a přiložte hrot na
pájené místo tak, aby se největší možnou plochou dotýkal obou (nebo všech)
pájených částí. S hrotem pak chvíli nehýbejte a počkejte, než se nahřejí pájené
plochy na správnou teplotu. V okamžiku dostatečného zahřátí všech pájených
ploch součástí se pájka díky vysoké smáčivosti rozlije. Po rozlití pájky
zahřívejte ještě několik desetin sekundy a pak hrot oddalte a uvolněte spínač.
Samotné pájení by nemělo překročit čas tří sekund. Některé součásti je však
potřeba zahřívat déle, protože mají velký objem a snadno odvádějí teplo od pájeného
místa. Maximální čas pájení součástek uvádějí výrobci v jejich katalogových
listech a pohybuje se okolo deseti sekund. Pokud se vám podaří urychlit vlastní
pájení jen na desetiny sekund, lze body 1 a 2, tedy odběr pájky a kalafuny,
provést jen jednou mezi sériovým pájením několika (dvou až pěti) míst
(například pinů u integrovaného obvodu).
Při špatné smáčivosti způsobené nedostatkem smáčidla (kalafuny nebo jiného
přípravku) nebo při přepalování cínu nadměrně vysokou teplotou (více než cca
400°C) se součásti spájí špatně, vytvoří se tzv. studený spoj. Takovýto spoj
nemusí být ani elektricky vodivý a při mechanickém namáhání se součásti snadno
uvolní nebo se spoj celý rozpadne. Studený spoj je zobrazen na fotografii níže
vpravo. Jeho povrch bývá hrubý a matný, pájka nesmáčí součásti, nepřiléhá k nim
a tvoří někdy i zaoblené tvary, které se součástí jen dotýkají malou plochou
podobně jako kapičky vody na mastném povrchu.
Správný spoj by měl vypadat přibližně jako na levé části fotografie (ještě by
bylo vhodné chemicky očistit přebytečné smáčidlo). Pájka při kontaktu s
pájenými součástmi tyto součásti dobře smáčí a přilehne k nim. Naopak je
„odpuzována“ od nepájitelných částí. Spoj je lesklý a hladký.
Příklad správného a špatného spoje | Odsávačka cínu | Trvanlivý hrot |
Standardní
drátěné hroty se přepalují, již při několika sekundovém stisku tlačítka jejich
teplota značně přesahuje 400°C a po delším používání praskají. Pro častější a
kvalitnější pájení (především pájení plošných spojů) doporučuji zakoupit tzv.
trvanlivé hroty složené ze dvou různých materiálů drátu. Tyto hroty pájku tolik
nepřepalují a mají až stonásobnou životnost. Prodávají se v různých velikostech
a s těmi menšími lze pájet i integrované obvody pro povrchovou montáž s roztečí
vývodů 1,27mm (pouzdra SOIC a podobně), což je se standardním hrotem velmi
obtížné. Trvanlivé hroty však nevyužívají maximální výkon páječky, což může být
jistou nevýhodou při pájení objemnějších součástí, které rychle odvádí teplo od
místa pájení. Pro pájení běžných součástek na plošný spoj jsou však trvanlivé
hroty velmi dobré a kvalita pájení se s nimi přibližuje kvalitě pájení
mikropáječkou.
Ze standardních hrotů lze však vyrobit užitečné pomůcky především pro snadnější
odpájení některých součástek z desky plošných spojů. Hrot můžete kleštěmi zohýbat
do vhodného tvaru . Takto zohýbaným hrotem můžete nahřát všechny vývody
integrovaného obvodu najednou a obvod snadno vyjmout z desky i bez použití
odsávačky. Pájet s takto upraveným hrotem však příliš nelze.
Přepalováním pájky se na hrotu dříve nebo později vytvoří tmavé „stroupky“.
Tyto nečistoty lze odstranit za tepla speciální vlhkou houbičkou a nebo za
studena mechanicky jemným pilníčkem nebo čistícím roztokem/gelem pro to
určeným. Při dodržování správného postupu pájení by však ke znečištění hrotu
přepalováním pájky nemělo příliš docházet.
Pro svoji poměrně velkou váhu jsem však od používání trafopájky v kroužku ustoupil. Nemohl jsem překousnout jak Jonáš držel pájku oběma rukama, to se pak seriózní práce v podobě osazení desky řízení robota skutečně řešit nedá. I když po menších úpravách chodila i jemu .