Dne 11.června se konal již 2. ročník soutěže RoboOrienteering. Jedná se také o soutěž outdorových robotů, ale pojatou spíše jako terénní soutěž. Na této soutěži jsme se zúčastnili již loni a poznali různá úskalí této soutěže. Rozhodli jsme se napravit svojí reputaci účastí v letošním ročníku.

Pravidla ve zkratce:

Úkolem robotů je samostatně projet trať, která je zadána cílovým a kontrolními body. Zeměpisné souřadnice bodů budou týmu předány krátce před startem robota. Hodnotí se přesnost dosažení cílového bodu a průjezd jednotlivými kontrolními body trasy v omezeném časovém limitu. Robot si musí sám zvolit cestu a vyhýbat se překážkám. Podrobnosti  zde RoboOrienteering

Soutěž je jiná než dosavadní soutěže s jedním hlavním rozdílem  a to tím že jak soutěž ROBOTOUR tak soutěž ROBOTEM ROVNĚ nutí soutěžní roboty jezdit po parkových cestičkách a vyjetí na trávník znamená ukončení soutěžního kola. Naproti tomu soutěž v Rychnově využívala hlavně orientaci v terénu a jízdy po trávníku .

Na soutěž jsme se teda hlavně Kája připravili a měl jsem velkou radost jak se Lokotka dokáže vyhýbat překážkám. Snažili jsme se jí v našem robotickém polygonu zahnat do úzkých, ale vždycky se jí podařilo najít cestu, prostě paráda. S upraveným softwarem jsme se nachystali na soutěž. Jako každá soutěž i tahle začala velice dramaticky. Ve čtvrtek jsem dal dobít baterky na Lokotce, aby měla dost energie, což se mě opravdu povedlo. Po kroužku jsem zapomněl, že dobíjím baterie a nechal je připojené. V pátek ráno volá Houba, který naštěstí na radioklub zašel, že jsou ty baterky nějak přebité a společně s Kájou to začali řešit. Tak nabité baterie jste ještě neviděli. Nikdy bych tomu nevěřil, ale prostřední baterie byla asi hladovější a tak žrala a žrala až se jí nafouklo bříško i zádíčka , tak že připomínala kopací míč. Tak že místo hranaté baterie byla kulatá. Nahonem se sháněli a nabíjely nové baterie, což se povedlo. Vše jsme naložili a podle plánu vyrazili vstříc soutěži v pátek 10. června ve 14:00. Cesta ubíhala celkem v pohodě, až asi na hodinovou frontu u Hradce Králové. Nakonec jsme kolem 17:30 dorazili do Rychnova nad Kněžnou . Uvítal nás Martin Locker hlavní pořadatel soutěže se slovy, že máme našlápnuto, protože brňáci tedy Roboauto se omluvilo ze soutěže kvůli poruše serva a řízení. Chtěli jsme ještě v pátek stihnout homologaci do soutěže, abychom mohli v klidu spát. Homologace se povedla a měli jsme radost jak si Lokotka poradila s navigací a terénem. Uložili jsme Lokotku a vyrazili na večeři.

Protože jsme v Rychnově byli už loni tak jsme ani moc nepátrali a vsadili jame na jistotu. Bohužel !. Buď změnili kuchaře nebo se mu sakra nepovedlo, ale spíš to první a dostali jsme jídlo tak přesolené že se nedalo polknout, přesto jsme se snažili, ale nešlo to. Nakonec jsme tři, co jsme si dali stejnou víkendovou specialitu tu specialitu vrátili. Slečně servírce se to nezdálo, ale po nás vraceli i další hosté tak uvěřila. Moc se omlouvala a nabídla nám jiné jídlo. To už bulo stravitelné a tak jsme se šli vyspat na tu zítřejší soutěž.

Druhý den ráno po snídani v cukrárně , protože bylo třeba do kompenzovat tu přesolenou večeři jsme vyrazili na soutěž. Jaké však bylo naše zklamání protože z deseti přihlášených soutěžních týmů jsme dorazili jen čtyři. Je to škoda, ale přesto byla soutěž dramatická až do poslední chvilky a nejen pro nás.

Asi 45 minut před startem jsme zjistili že máme prázdné kolo. Vrazili jsme Lokotku do auta a honem vyrazili k benzínce, protože s tím jsme skutečně napočítali. Naštěstí jsme nafoukli kolo a těšili se že to alespoň jedno soutěžní kolo vydrží. Lokotka hrdě odstartovala a namířila si to k prvnímu průjezdnímu bodu. Možná i díky kameramanovi, který Lokotce dělal překážku dorazila na první průjezdní bod. Natočila se k dalšímu průjezdnímu bodu, ale v tom kameraman odešel a Lokotka se chtěla vyhnout sloupu který viděla. Dorazila k soklu toho sloupu který byl nízký a už ho neměla šanci vidět a tak se snažila všemožně vyhnout tomu sloupu a pořád se jí to nedařilo, protože stála zapřená o ten sokl. Podle pravidel nesmíte ukončit pokus jinak dojde k diskvalifikaci v kole. Rozhodčí se k ukončení pokusu neměl a tak se nám zapekli uhlíky v motoru.

To jsme samozřejmě ještě nevěděli, ale po rozborce jsme to zjistili. Bohužel člověk nemůže sebou na soutěž vozit náhradní díly na celého robota tak se nám přes veškeré snažení už nepodařilo na soutěži robota zprovoznit.

Protože podobné potíže měli i ostatní týmy snad jen ARBoot jezdil bez problémů obsadili jsme tou jedinou jízdou třetí místo.

Už nám zrají v hlavě další plány na vylepšení a zdokonalení podvozku i software a tak se těšíme na další soutěž. V nejbližší době pojedeme na ROBOTOUR 2011 tentokrát pořádané ve Vídni. Držte nám palce nebo se přidejte pokud vás tato činnost zajímá.

Náš diplom za 3. místo:

Pár záběrů ze soutěže