Tak nám skončila největší robotická akce v outdoorové robotice, kterou bezesporu Robotour je. Možná ne přímo počtem soutěžících či diváků, ale komplikovaností a složitostí úloh které musí robot řešit určitě. ROBOTOUR 2014 se konal již po 9. a díky organizátorům za něj. Protože nám robotikům vždy připraví tvrdý oříšek k rozlousknutí. V letošním ročníku se snad poprvé co pamatuji jelo i jedno kolo za pořádného slejváku, což samozřejmě k outdoru patří.
		Jsme druhý !

Opět skoro klasický scénář. Na ROBOTOUR jsme se poměrně slušně připravili a snažily se vychytat všechny chyby celé soustavy. Po posledním testu ve středu před soutěží jsme konstatovali, že je vše v pořádku a pokud E_liška takhle pojede i Plzni, kde se letošní ročník konal tak můžeme být spokojeni.

V pátek po obědě jsme vyrazili do Plzně kde se od 14:00 konala homologace týmů, podle které se přiřazuje startovní pořadí v na startovním roštu. Bohužel na první pozici jsme dorazili později, tak že jsme dostali startovní pořadí tři. Není to špatné, ale z čela se startuje snáz. Ale třetí místo není tak špatné, trojka nás provází již několika soutěžemi, protože třetí místo je nám snad osudné :-) .

V sobotu jsme v 9:00 nastoupili na tak zvané „0 kolo“ , kde si mají týmy a rozhodčí připomenout pravidla soutěže. Tam to začalo Poláci z týmu TAPAS team nám začali ujíždět a zatím co Arbot vyjel z tratě asi 3m před námi kdy se mu povedlo dostat až za strom, zatím co my jsme skončily asi 5m za startovní čarou před tímto stromem. Žádná sláva. Nakonec Cogito tým snad pouze 1m. Prostě nic moc.

V 10:00 „1. ostré kolo “, po výjezdu z boxu a prudkém zatočení nám E_liška najela na kolo Cogito robota a pokus byl ukončen. Zbytek pole jsem už moc nesledoval , docela to zamrzelo. Ale co se dá dělat,to je na tom to zajímavé že nejen technika musí být spolehlivá, ale i strategie startu a samozřejmě i kus štěstí je potřeba.

V 11:00 „2. ostré kolo “, Tam jsme se již domluvily s Cogitem na startovním čase, ale moc nám to platné nebylo, protože E_liška vystřelila ve správný čas , leč nastal výpadek komunikace se snímači a tak E_liška přejela jen závodní trať a žádný bod, bez čidel se nedá navigovat správně po cestě. Tak že po 2. kole žádný bod.

Po této nepříjemnosti padlo podezření , že to není samo sebou a že se musí dít něco nepříjemného v elektronice E_lišky. Z logů Kája vyčetl, že nám dost často vypadává komunikace ze skenerem a hlavními čidly jakou je GPS a jednotka kompasu. Tak jsme se pustily do diagnostiky, protože další kolo bylo až ve 14:00. Nastalo přepojování, ověřování,vracení a nové úvahy, kde je zakopaný pes. Objevily jsme rušení v závislosti na proudových nárazech při zatížení pohonů kol. Opět další testování a přepojování až jsme nakonec dospěli k tomu, že jsme byli nuceni snížit výkon pohonů a oddělit napájení elektroniky z jiné další baterie. Je to sice dalších 5,5 kg navíc, plus problém s umístněním baterie, ale nic jiného nám nezbývá. To je totiž ta pravá soutěž. Když vše chodí tak už je relativně sranda. Naštěstí jsme vše stihly do 13:30 a mohli být připraveni na další kolo soutěže.

Ve 14:00 již „ 3. ostré kolo“. Ve 13:30 začíná hřmět a blíží se déšť, což nevěstí nic dobrého. Přece jen i když má být robot postaven na venkovní prostředí, déšť dokáže znepříjemnit život o člověku, natož robotovi. Při dopravě robota na start zhruba ve 13:45 lije jako z konve. Nedá se nic dělat musíme do toho nemáme zatím ani bod. Snad nebyla ta práce marná. Stojíme na startu asi čtyři roboti , promoklí až na kost a čekám jak se nám bude vést. Ostatní týmy do toho ani nešli, není divu elektronika a spousta práce která může v okamžiku odejít do elektronického nebe. My jsme věřily že máme E_lišku dostatečně odolnou, tak že jsme celkem moc neriskovali, ale stát se může cokoli. Eliška vyráží, projíždí startovní čarou a pokračuje. Moc dlouho jsme se neradovali. Trať byla nádherná , ale tak pro kamery, kterou jsme E_lišku zatím nevybavily. Pro naše rozpoznávání to bylo špatný. My hledáme profil cesty z řezů skeneru a tady byla cesta stejně vysoká jak krásně posekaný trávník okolo cesty, prostě jedna rovina. Tak že E_liška si vybrala trávník jako rovnější cestu a jala se jet po trávníku, to sice ničemu nevadí ovšem za to se již nedávají body. Tak že odhadem pět až sedm metrů po cestě a pak pořádný kus po trávníku. Ovšem byl to příslib že snad máme opraveno.

V 15:00 „4. poslední ostré kolo“. Díky naším předešlým neúspěchům jsme se propadli až asi na sedmé místo ve startovním pořadí. Navíc jsem šel dělat rozhodčího sousednímu týmu Cogito a měl strach, že neuvidím jak se E_lišce vede. My jsme s robotem Cogito vyrazily o 30 sekund dříve ale naštěstí jsem viděl že E_lišce se start povedl a vesele jede za námi. Když jsem Jirkovi pochválil jak mu robot pěkně jede tak se najednou robot zastavil a Jirka tvrdil, že v něm nějak divně cvaklo a že už nejspíš nepojede. Docela mě to mrzelo, že jsem mu to zakřikl. Za chvilku se E_liška s přehledem vyhnula robotu Cogito a pokračovala dál. Byla to parádní jízda. Na konec jsme míjeli i robota týmu Smelý Zajko, kterému to letos opravdu šlapalo a jeli jsme dál. To byla spanilá jízda. E_liška ve předu a za ní skupina diváků, protože už jela jako jediná. To je takové zadostiučinění za ty hodiny a hodiny práce celého týmu, že to za to stojí. Nakonec E_liška ujela pořádný kus cesty počítám tak kolem 175m a zase nám ukázala že na to má. Kdyby takhle jela v celé soutěži tak jsme mohli být první. Ale tak už to chodí že záleží i na tom štěstí. Nakonec jsme získali s týmem Ambot 2. až 3. místo protože jsme ujeli celkem 181m a 180m což je menší rozdíl než možná chyba měření trasy systémem GPS. Tak že jsme snad prolomili další smůlu a už se můžeme těšit i na vyšší místa než doposud krásné, ale třetí místo jsme 2.!.

Celkové bodování

Na závěr bych chtěl poděkovat organizátorům za uspořádání této soutěže, která nás v podstatě přivedla k robotice a celému týmu Radioklubu Písek za podporu a hodiny věnované této činnosti a samozřejmě také rodinám za shovívavost a trpělivost s námi.