V sobotu 13.června proběhla homologace a kvalifikační kola a v neděli 14. června semifinálová a finálová kola nejvyšší robotické soutěže s mezinárodní účastí(7 států) a tou je Robotický den 2015. Soutěž byla koncipována jako dvoudenní. Je to samozřejmě věc pořadatelů, ale projevilo se to zhruba i poloviční účasti robotů (registrováno 74) a týmů(kolem 45) oproti soutěži v roce 2014. Každý si jistě dovede představit vhodněji strávený víkend než zrovna na robotické soutěži, kde navíc bylo spousta mrtvého času. Na obhajobu pořadatelů zbylo víc času na testování na konkrétních polích, což bylo potřeba vhledem k zvoleným povrchům, kdy vše co doma funguje správně na Robotickém dni nejede. Jediná výhoda, že všichni soutěžící na tom byli stejně.

V sobotu 16. června jsme dorazili kolem 9:15 ke Kongresovému centru se soutěžním týmem. Tím byli 4 roboti na soutěž „Sklad kečupu“ a jeden robot na soutěž „Robo Káry“. Letos jsme vynechali soutěž „Stopař“ z důvodu pozdě vydaných a nekonkrétních pravidel a soutěž „Mini Sumo“, která byla v loňském roce o kategorii jinde hlavně kvůli financím. Když jsme se bavili s držitelem 2.místa soutěže „Mini Sumo“ ze Slovenska, tak musel během třech vzájemných soubojů vyměnit převodovky u obou motorů. To je tak finančně náročné, že si to skutečně nemůžeme dovolit.

Dostali jsme k dispozici dva stoly, kde jsme se usídlily vyndali počítače, roboty a nabíječky a šli jsme odzkoušet soutěžní pole. Pole pro „Sklad kečupu“ bylo natištěno na podobném materiálu jako jsou auto plachty a tak jsme bohužel zjistily že trakce na pásácích „ZaSa“ a „ŠiLa“ na které jsme docela sázeli je tak nekontrolovatelná, že se robot nebyl schopen pořádně řízeně otočit o 90° a tak po několika otočkách se většinou na soutěžním poli ztratily. Navíc, nevím z jakého důvodu robot „ZaSa“ špinil svými pásy soutěžní trať a tak jsme museli robotí pásy oblepit izolepou, aby bylo možné se s ním vůbec soutěže zúčastnit, což samozřejmě trakci nepřidalo. Ani robot „Drtiprotlak“ na tom nebyl o moc líp, protože měl čtyřkolový podvozek a na tomto povrchu se lítal jak splašený a rozhodčí nás donutily snížit rychlost a tím pádem zase neutáhl více kečupů. Nejlíp na tom byl od začátku robot „Mašinka“ který měl pouze dvoukolový podvozek, který se vcelku spolehlivě pohyboval po zadané trase. Navíc jak pořadatel změnil pravidla tak přibylo víc políček o čtverci 20x20cm místo 30x30cm na stejné ploše a nastávali kolize mezi roboty kolem středového pole.

Drtikol	ZaSa	ŠiLa	Mašinka

V soutěži „Robo Káry“ jsme měli pouze jediného robota „Hartvi“, který oproti soupeřům jel opravdu jako robotická kára a to středem soutěžní tratě. Ani zde nebyla trať na laminu, ale strukturovaném Sololaku, ale nebyl to až takový problém.

Přihlíželi jsme samozřejmě i na další soutěže jako „Stopař “, kde podle mého názoru navrhoval finálovou trať někdo, kdo snad robota ani na tuto soutěž neviděl. Ani jeden z robotů, kteří postoupily do finále totiž ani po 3 jízdách nedojel. Kolem umístění překážek lze také vést polemiku, ale je to to jediné co se dá, protože všeříkající poznámka cituji pravidla „Námitky vůči rozhodnutím rozhodčího nebo organizátorů nejsou přístupné. “

Jako hlavní disciplína celé soutěže byla kategorie „Zachraň medvěda“. Jedná se asi o nejsložitější disciplínu. V hracím poli je libovolně umístěn plyšový medvídek a úkolem robota je jej nalézt a dopravit mírným labyrintem do místa startu a měří se dosažený čas. Tato soutěž pro začínající je i v kategorii dálkově řízeného robota, což by možná mohl být úkol pro náš kroužek a v dalším roce dodělat autonomní řízení. Protože při bezdrátovém řízení je potřeba dost vědomostí a práce i pro menší tým.

Hartvi a 3. místo	Mašinka a 2. místo

Tak a nakonec jak to dopadlo. Výborně v soutěži „ Sklad Kečupu“ jsme dosáhli 2. místo s robotem „Mašinka“ a v soutěži „Robo Káry“ jsme dosáhli na 3. místo s robotem „Hartvi“. Tak že velký úspěch vzhledem k tomu, že kluci z kroužku byli na soutěži jedni z nejmladších. Věřím že dosažený úspěch je nakopne ještě k většímu úsilí. A doufám, že neúspěch ostatních robotů bude kluky tlačit k vylepšení stávajících a nových robotů. Děkuji všem co se podílejí jak na vedení kroužku tak podpoře a zajištění činnosti kroužku, protože bez toho by tyto úspěchy možné nebyly.